Pane Ženíšku, dá se očekávat, že další na řadě bude Česká republika? Nebo jsme v jiné situaci, než je Polsko a Bulharsko?
Myslím si, že to, co se odehrává teď směrem k Polsku a Bulharsku, bude pokračovat dál, a že taktikou Putina je spíš Evropu rozdělit. Postupně odpojit ten plyn, nejdřív u těch východních zemí, a čekat, že budeme muset spoléhat na solidaritu západních sousedů. A tím možná tu Evropu dostal do situace, která pro ni bude pochopitelně velmi komplikovaná. Těžko ale říct, co má Putin za lubem. Každopádně se o tom hovoří velmi dlouhou dobu. Evropa jako celek v tomto zaspala. To je třeba si přiznat, že teď se nám to vrací. Je to daň závislosti na ruském plynu. Polsko je na tom trochu lépe než my. Mají více zásob. Navíc do konce roku se Polsku podaří dostat plyn i z Norska pomocí nového plynovodu. My jsme na tom poněkud hůř. Budeme závislí, pokud by se něco takového stalo v České republice, na solidaritě ostatních. Nutno říct, že v tom předešlá vláda do jisté míry zaspala, a naopak je třeba pochválit současnou vládu, že se podařilo 1. dubna ty zásobníky plynu navýšit téměř o 90 procent. Přesto to stále nestačí.
Předpokládáte, že Evropa a Česká republika budou dál pokračovat v tom nastoupeném kurzu, nebo očekáváte to, co se možná už u některých zemí objevilo, náznaky, například od slovenského ministra průmyslu, že možná v těch rublech by Slovensko mohlo začít platit?
Zatím ustoupilo pouze Maďarsko ze všech těch zemí, když se rozhodlo splnit ty podmínky, které neodpovídají dané smlouvě. A myslím, že tohle je přesně to, co Putin čeká. Že se teď Evropa zalekne a začne se obávat, co by se mohlo stát, a očekává, že to směrem k němu bude mít nějaký pozitivní dopad.
Pane Ženíšku, co by podle vás mělo být strategickým cílem Západu v tomto konfliktu?
Já myslím, že je to několik strategických cílů. Jeden z těch hlavních je udržet jednotu Západu. Putin se ji snaží dlouhodobě nabourávat. I pomocí třeba toho vydírání skrze plyn. Pokud nechceme, aby ta agrese postupovala dál, tak je potřeba Putina zastavit na Ukrajině, a porazit ho tam. A pokud Západ otevřeně říká, že nechce vstoupit do otevřeného konfliktu, tak mu nezbývá než Ukrajině pomáhat, tzn. posílat zejména zbraně, aby se Ukrajina mohla bránit sama.
Dneska bylo klíčové jednání na americké základně v německém Ramsteinu. Jak zásadní je to jednání? Od některých ukrajinských představitelů, novinářů, zaznívalo dokonce srovnání s konferencí v Teheránu za druhé světové války, vidíte to podobně?
Je důležité, že se takové setkání odehrávají, už jenom kvůli tomu, že si jednotliví partneři vlastně uvědomí, kdo jak pomáhá, kdo by mohl pomáhat více směrem k Ukrajině. Jde o určitý signál i v tuto dobu, že Západ nechce nechat Ukrajinu padnout, přestože někdy to tak možná může vypadat. Vzpomeňme si, co slyšíme ty dva měsíce trvajícího konfliktu, nejprve odmítnutí vstupu Ukrajiny do NATO a poté zdrženlivost v poskytování těžkých zbraní. Ty se začaly dodávat až později. Některé státy k tomu přistupují až teď.
Pane Ženíšku, mluví se o 30 vrtulnících místo 12, mluví se o 24 stíhacích bombardérech, které by měly nahradit pronájem gripenů. Jsou tohle podle vás ty správné kroky, které by měly přispět k větší obranyschopnosti České republiky?
Pochopitelně to reflektuje tu současnou situaci, při které nestačí to, co v současné době máme pro období míru k dispozici. A ukazuje se to i na straně Ukrajiny. Co se týče těch dodávek zbraní, tak Česká republika představuje příklad pro ostatní země. Dodali jsme Ukrajině vojenský materiál téměř za 3 miliardy korun. A ty dodávky budou muset pokračovat.
Dneska se mluví o nepokojích nebo o problémech v Podněstří. Je ten současný konflikt otázka měsíců, let a má Rusko v současné době síly na to, aby ten konflikt rozšířilo ještě do Moldavska?
Myslím si, že je třeba být připraven na to, že ten konflikt skutečně může trvat delší dobu, protože jediný, kdo ho může dnes okamžitě zastavit, tak je Vladimír Putin. A podle všeho se k tomu nechystá. Musíme být připraveni na to, že to bude trvat delší dobu a třeba i za takových okolností, jaké platí dnes. Že ani jedna strana jasně nevítězí. A že Ukrajina bude neustále v obranné pozici. A že ostatní země budou mít obavy, že se ten konflikt rozlije až k nim. To může být samo o sobě taktika nebo strategie, kterou Putin chce udržovat velmi dlouho.