Český prezident dnes řekl, že si váží maďarské politiky, která respektuje národní zájmy své země a nepodléhá cizím vlivům. Pane Ženíšku, prosím o Váš komentář.
Z mého pohledu je ta chvála nedůvěryhodná. Slyšíme jí od někoho, kdo naopak nadřadil zájmy Číny a Ruska a svého okolí na úkor českých zájmů. Na mě to působí nedůvěryhodně a myslím si, že si prezident Zeman s tímto výrokem docela naběhl. Obdiv Zemana k Orbánovi je dlouhodobý, ale nemůže na jedné straně říkat, tak, jak to poslední týdny říká, že je potřeba Putina porazit a postavit před válečný soud. A pak v druhé větě vlastně chválit někoho, kdo dodnes ani nechce umožnit transport zbraní pro Ukrajinu.
Prezident Zeman tak, jak jste řekl, otočil možná až o 180 stupňů ohledně Ruska a kritizuje Putina, ale zřejmě mu nevadí, že v Maďarsku má Rusko obrovský vliv, jak chápat tuhle tu dichotomii?
Znovu opakuji, pro mě je to nedůvěryhodná věta, kterou prezident řekl. Buďto platí jedno nebo platí to druhé. Myslím si, že u prezidenta Zemana platí spíše to druhé a že postoj k Rusku, který otočil o 180 stupňů, je něco, co nejspíš nemyslí úplně vážně.
Pane předsedo Ženíšku, Vy jste napsal před časem, cituji: „Vidíme rozklad společnosti pod taktovkou autokrata,“ myšleno situace v Maďarsku. Skutečně si stále myslíte, že členská země Evropské unie je v rozkladu?
Není to jen můj názor. Já jsem se před dvěma dny setkal s Donaldem Tuskem, který tu situaci v Maďarsku vidí stejně, setkal jsem se s některými členy Evropské komise, a ti to vidí také stejně. To, že Maďarsko má dlouhodobý problém, není názor Ženíška nebo předsedkyně Sněmovny, ale je to názor i celé Evropské komise.
No, že má problém je jedna věc, ale Vy jste napsal, že vidíme rozklad společnosti, tak proto se na to ptám, na tato slova, zda si myslíte, že skutečně maďarská společnost jako taková je v rozkladu?
Společnost, kterou by si představovala i tamní opozice, je skutečně do jisté míry v rozkladu. Chybí tam akcent na občanskou společnost, je tam problém se svobodou médií, to jsou věci, které sám dobře ví i Viktor Orbán. On sám se netají odporem vůči liberální demokracii. Jeho představou je nějaká neliberální demokracie. To nejsou moje slova, to jsou slova Viktora Orbána.
Server Hlídací pes citoval nejmenovaný diplomatický zdroj, který řekl, že podíl na tom, že se maďarská prezidentka během této cesty v Praze nesetká s šéfkou Sněmovny paní Pekarovou Adamovou, nese také Váš článek z Lidovek, kritický vůči premiéru Orbánovi, nelitujete toho?
Já si myslím, že je to nesmysl. Paní předsedkyně je na dlouho plánované zahraniční cestě ve Švýcarsku a tudíž se ani s paní prezidentkou potkat nemohla.
Ano, je pravda, že oba dva šéfové komor jsou v zahraničí v tuto chvíli, to je pravda. Nicméně pokud by se setkali, když vezmeme v potaz, co napsala Markéta Pekarová Adamová, po prohře premiéra Babiše tehdy říkala, abych teď citoval přesně, že „když teď Češi vyhnali Babiše, tak doufá, že to stejné se podaří i Maďarům.“ Tak, jak by s těmito slovy byla schopná se dnes postavit teoreticky do jedné místnosti s maďarskou prezidentkou, která je blízkou spojenkyni Viktora Orbána, a jednat s ní?
Já myslím, že to je přesně to, co asi bychom měli vnímat i v rámci celé té V4. Pokud nejsme schopni a ochotni i mezi těmi blízkými spojenci nebo partnery v rámci NATO a Evropské unie, a to Maďarsko je, si říkat věci tak, jak jsou, a to, co se nám třeba nelíbí, tak ta spolupráce podle mě nemá nějakou další přidanou hodnotu a nemá ani dle mého názoru smysl.
Pane předsedo Ženíšku, mělo by se Česko v době předsednictví v Radě Evropské unie stát jakýmsi mediátorem vztahů mezi Bruselem a Budapeští?
Já se domnívám, že to není úkol předsednické země. Ty věci, které jsou vytýkány, ať už Maďarsku nebo Polsku, tak jdou hodnoceny podle nějakých pravidel. Pravidla si členské země stanovily a teď je vyžaduje Evropská komise. Takže tam si neumím představit, že by se Česká republika snažila zlomit Evropskou komisi, aby nebyla tak přísná. Co se týče té samotné spolupráce, která nás samozřejmě čeká i během našeho předsednictví, tak dle mého názoru V4 jako takové se nedaří nalézt nějaké téma, které by ty 4 státy spojovalo a dávalo nám nějakou přidanou hodnotu v rámci toho spolku. V4 splnila svůj historický úkol, a to bylo postupně vstoupit do NATO nebo Evropské unie. My jsme dlouhou dobu byly známy v Evropské unii jako země, které křičí, že něco nechtějí. Za měsíc budeme předsednickou zemí, a díky Bohu, budeme daleko více muset říkat, co chceme, než co nechceme. A my chceme jednotnou Evropu, my chceme jasný tvrdý tlak na Rusko, a my chceme zachovat liberální demokracii. Viktor Orbán chce opak všech těch tří věcí, které jsem zmínil. Výhodou V4 je, že nemá žádnou institucionální strukturu, kromě visegrádského fondu, který působí nezávisle na těch členských zemích. Ani já bych si nepřál rozpad V4. Přežila Vladimíra Mečiara na Slovensku, tak pravděpodobně přežije i Orbána. Na stranu druhou já dnes třeba daleko více chci sdílet zkušenost v oblasti školství s Finskem, z oblasti digitalizace s Estonskem a nevidím důvod, proč bych to měl sdílet třeba s Maďarskem.
Je podle Vás správné tak úzce sázet na Polsko, které má z pohledu Bruselu také problémy s dodržování demokratických principů. Jako Maďarsko?
Já myslím, že to správné je a že musíme oddělovat dvě věci. Už jsem o tom hovořil před chvílí, že ty věci, které jsou vytýkány Polsku, tak to je něco, co má nějakou svoji vlastní strukturu. Jde to podle nějakých pravidel v rámci Evropské unie, a pak je tady to téma, které řešíme dnes a denně, a to je válka na Ukrajině a ruská agrese. A tam díky Bohu Polsko, protože má zkušenost, jakou má, tak je velmi dobrým partnerem směrem k Ukrajině a stejně tak i nám dává sílu a pocit, že to, co děláme, tak děláme dobře a společně můžeme dosáhnout nějakého výsledku, což se právě o Maďarsku říci nedá.