V posledních dnech se do popředí opět dostala otázka vzájemných vztahů s Čínou. Zástupci z Evropské unie a Francie vyrazili do Číny za účelem debat o společných vztazích a o budoucím vývoji, mimo jiné i v souvislosti s válkou na Ukrajině. Bohužel ale zazněly jiné názory, než jaké bych očekával a se kterými bych mohl souhlasit.
V týdnu vyjel francouzský prezident Emmanuel Macron na cestu do Číny, aby prezentoval „strategickou autonomii“. Podle Macrona bychom v Evropě měli snížit naši závislost na USA a současně se nenechat zatáhnout do sporu v otázce Tchaj-wanu, který mezi USA a Čínou panuje. Já s tím zásadně nesouhlasím.
Strategická autonomie rozhodně nemůže znamenat závislost na Číně. Nemůžeme se jen tak otočit zády k dlouholetému spojenci, kterým jsou USA, protože bez jejich pomoci se zkrátka neobejdeme. Navíc Čína rozhodně není partner, za kterého bychom měli USA vyměnit. Naopak bychom se jako Evropa měli po boku USA snažit o mocenské vyvažování čínského vlivu, který ve světě působí.
Česká republika, stejně jako mnoho jiných států, již dlouhodobě nepodporuje přátelskou politiku s komunistickou Čínou, například kvůli nedodržování lidských práv. Je to právě čínský vliv, od kterého bychom se měli oprostit. Komunistická Čína je od začátku podporovatelem ruské agrese na Ukrajině. Když před pár dny prezident Macron vyjádřil myšlenku, že by Čína mohla pomoci dotlačit Rusko k mírovým jednáním, odpovědí z její strany bylo pouze distancování se od celé situace, protože Čína dle svých slov nehodlá přebírat zodpovědnost za Evropu v otázce války na Ukrajině.
Naším cílem je usilovat o mír a tím se spolupráce se státy, jako je Čína, a závislost na ní vylučuje. Sama Čína má již delší dobu tendence k nárokování si území, které jí nepatří. Tchaj-wan by neměl být dalším Hongkongem, stejně jako Ukrajina by neměla být součástí Ruska.
Musíme jako Česká republika i celá Evropská unie ukázat svou sílu, sebevědomí, hrdost a moderní armády, jinak zůstaneme zranitelní a snaha o nezávislost na jiných státech bude jen k smíchu.