Marek Ženíšek je ve funkci ministra pro vědu a výzkum už více než dva měsíce. Nahradil stranickou kolegyni Helenu Langšádlovou, se kterou panovala nespokojenost v mateřské TOP 09, protože neuměla údajně prodávat výsledky své práce. Ženíška vedení strany naopak v tomto ohledu chválí. Spokojenost s ním panuje i v akademických a vědeckých kruzích.
„Mám toho v plánu ještě docela dost. Nastoupil jsem do pozice v situaci, kdy je řada věcí rozpracovaná. Řada věcí byla hodně dobře vymyšlená a blížíme se k nejdůležitější části – a to je jejich prosazení a uvedení v praxi,“ popsal na konci letošního července v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek.
Do funkce nastoupil v polovině května, vystřídal Helenu Langšádlovou, která čelila kritice z mateřské strany, že nedostatečně komunikuje a neprodává výsledky své práce.
Přišlo ale s novým ministrem v tomto ohledu zlepšení? Podle vedení TOP 09 ano.
„Co se týče hodnocení prezentace, podobně jako u paní ministryně Langšádlové, i vystoupení pana ministra Ženíška průběžně analyzujeme. Z dosavadních výstupů je patrné, že je více vidět a aktivněji komunikuje,“ přiblížila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Pozitivně hodnotí i to, že se Ženíšek údajně hned po svém jmenování zorientoval v agendě a snaží se ji efektivně řešit. „Je třeba si ale také uvědomit, že dva měsíce v letním období je poměrně krátká doba na komplexní hodnocení,“ podotýká.
Jedním z těch, kteří uvnitř TOP 09 na komunikační nedostatky Langšádlové poukazovali, byl šéf pardubické buňky Ondřej Müller. „Mám pocit, že skoro nikdo paní ministryni nezná, natož aby šlo hodnotit její práci,“ řekl v dubnu Seznam Zprávám. Ze Ženíška má podle svých slov zcela jiný pocit. Oceňuje, že se snaží být vidět a téměř každý den informuje o své práci. „To považuji za pozitivní změnu,“ dodává.
Podle prvního místopředsedy TOP 09 a šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka by bylo srovnávání práce Ženíška a Langšádlové v tuto chvíli zavádějící. Klíčové podle něj je, že nový ministr svou práci zvládá. „Marek plní vše, co jsem od něho očekával. Jsem s jeho prací naprosto spokojený,“ říká.
Více peněz pro vědu?
TOP 09, ale i sám Ženíšek si jako jednu z klíčových priorit vytkli navýšení financí pro vědu. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jíž Ženíšek předsedá, navrhuje rozpočet pro vědu 45 miliard korun, poslední dva roky ale vláda neschválila více než 40 miliard. I proto Ženíšek už dopředu přiznává, že radou navrhovaná částka není příliš reálná.
„To, jak velké navýšení bude, o tom probíhá debata, tak jak to u rozpočtu bývá. Budu se snažit samozřejmě co nejvíce přiblížit tomu návrhu rady. Na druhou stranu si uvědomuji politickou realitu i stav rozpočtu jako takového,“ popsal v rozhovoru ministr s tím, že si myslí na alespoň 2,5 miliardy pro vědce navíc.
„Pan ministr vlastně v těch rozhovorech říká, že návrh, který sám schválil jako předseda rady, je pro něj jen jakousi výchozí vyjednávací pozicí. Pokud vláda deklaruje, že věda, výzkum a inovace jsou priorita, tak by to asi měla předvést. To navýšení rozpočtu by mělo minimálně kompenzovat tu inflaci za poslední dva až tři roky, kdy rozpočet nerostl a inflace byla obrovská,“ hodnotí Ženíškova mediální vyjádření Michael Komm z iniciativy Věda žije!.
I on ale uznává, že dva měsíce jsou na celkové hodnocení nového ministra ve funkci málo. A oceňuje skutečnost, že před radikálními kroky dává Ženíšek přednost jednáním. „Paní ministryně Langšádlová byla takový buldozer, který ty věci tlačil a moc se nedíval doprava doleva, jestli proti tomu někdo něco nenamítá. Myslím si, že pan Ženíšek má trošku jiný styl a více naslouchá svému okolí,“ podotýká.
Jako konstruktivního hodnotí nového ministra také akademická sféra. Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková uvedla, že na ministrovi je vidět aktivní a optimistický přístup k rozvoji a dalším změnám. I proto do něj vkládá velké naděje.
Podle rektora brněnské Masarykovy univerzity a předsedy Asociace výzkumných univerzit ČR Martina Bareše je pak třeba přihlížet i k tomu, že nový ministr nemá snadnou pozici.
„Umím si představit, že role ministra bez vlastního ministerstva je velmi obtížná, protože zde máme množství různých grantových agentur, řada ministerstev má také své resortní agentury, je to velmi roztříštěné a abyste systematicky pracovali, k tomu potřebujete mít vlastní vybudovaný a plnohodnotný aparát, zejména když jste součástí Úřadu vlády,“ říká.
Komunikace pořád chybí
Kdo ale zatím působení nového ministra příliš optimisticky nehodnotí, jsou vědecké odbory, které vloni iniciovaly petici při přípravě novely zákona o vědeckých výzkumných institucích a kritizovaly přístup exministryně Langšádlové při „obcházení legislativního procesu“.
Odstoupení ministryně Langšádlové sice hodnotí jako správný krok, upozorňuje ale, že jedinou změnou ve fungování resortu nemá být jen „zlepšení PR“.
Odbory podle jejich předsedy Jana Kobera například vítají Ženíškovy snahy zajistit pro vědu a výzkum více peněz. Na druhou stranu ale upozorňuje, že je třeba uhlídat, na co budou peníze vynaloženy. Řešit se totiž podle něj totiž musí třeba nízké tarifní mzdy ve výzkumných institucích a společenskovědní oblasti. Či takzvaná institucionální podpora, aby vědci nebyli při své práci tolik závislí na vypsaných grantových titulech.
„Tento problém nelze samozřejmě vyřešit snadno a rychle, jde o formulaci strategie, dlouhodobějšího postupu, který by nízký podíl institucionálního financování vhodným způsobem postupně zvyšoval,“ konstatuje Kober.
V tom se ale s novým ministrem shoduje. Na svůj záměr zvýšit institucionální podporu, poukazoval Ženíšek již ve svém rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz.